Nároky na stanoviště: 
      Gladioly mají raději světlé slunečné stanoviště, důležité je především ranní a polední slunce pro rychlé osušení rostlin a zeminy, které je důležité jako prevence proti  napadení  houbovými chorobami. Půda je lepší lehčí až střední, propustná s neutrální reakcí PH 6,5, na podzim hlouběji zrytá nebo zoraná, před výsadbou dobře propracovaná. Vyžadují dostatek humusu a živin dodaných přes předplodiny. Pokud tyto nejsou k dispozici, tak poslouží dobře vyzrálý a ošetřovaný kompost z hnoje a některých organických zbytků.
 

Sázení:
      Provádíme od poloviny dubna do konce května, abychom si prodloužili dobu kvetení, nebo můžem využít sortiment různě ranných odrůd. Vzdálenost řádků min. 30 cm i více, v řádku sázíme  od sebe 10 – 15 cm dle velikosti cibulí, do hloubky 8 – 15 cm dle velikosti cibulí. Pokud máme porost zdravý, půdu v dobrém biologickém stavu odstraňujeme všechny posklizňové zbytky, můžeme zkusit pěstovat gladioly i po sobě. Pokud ne, střídáme třeba po třech letech /viz. Webové stránky biomečíky/
 

Ošetření před výsadbou:
      Při nižším počtu hlíz očistíme tyto od šupin a tím se přesvědčíme, jestli jsou zdravé. Pokud nemáme jistotu,  že byly ošetřeny po sklizni proti třásněnkám, namoříme je kontaktními přípravky na živočišné škůdce, podobně proti houbovým chorobám rovněž namoříme, nebo můžeme využít „tzn. antagonistických hub v přípravcích Gliorex nebo Trichomil /viz. Webové stránky biomečíky/
 

Ošetřování porostu:
      Po výsadbě porost důkladně zalévám ,  samozřejmě když je suché počasí, po vzejití i později mělce kypříme a udržujeme bez plevelů. Další větší nárok na vláhu je  v období 5ti listů a před kvetením v době růstu klasu.
      Nároky na živiny mají gladioly až v plném růstu tj. od června , kdy můžeme přihnojit opatrně především Cereritem v rozpustné formě na půdu, nebo speciálními hnojivy na list, resp. do zálivky /Wuxaly, Kristalon/ v několika intervalech. Pokud si dovedeme obstarat složky tzv. zákvasu, můžeme vyzkoušet i toto organické hnojivo /viz web. stránky  biomečíky/
      Proti živočišným škůdcům /především třásněnkám/, které při přemnožení vysávají šťávy z rostoucích poupat klasů a tím je poškozují, nebo někdy úplně zamezí jejich otevření. Bojujeme chemickými přípravky, zásadou je začít včas, používají se systémové   přípravky a přídavkem smáčedla. Počet ošetření záleží vysloveně na lokalitě pěstování, její  nadmořské výšce a průběhu počasí. Někde možná stačí modré lepové pásy, nebo výsadba rostlin, které je lákají /jiřiny, aksamitník/, každý si musí najít a vyzkoušet co mu bude fungovat.
      Rovněž proti houbovým chorobám se dají použít chemické přípravky s kontaktním účinkem a smáčedlem, nebo opět biofungicidy. Vše v době kdy počasí obecně houbám nahrává.
 

Sklizeň květu:
      Řežeme je tak aby zůstalo co nejvíc listů. Stonek stačí napíchnout a otáčením vytáhnout. Poškozené zbytky rostlin a nesklizených květů nenecháváme na pozemku. 
      Nezbytnou součástí ošetřování porostů po celou vegetační dobu je negativní selekce. Odstraňujeme nemocné a netypické rostliny napadnuté chorobami. Jsou to rostlinu žluté, nahnědlé, křivě rostoucí a především ty, na kterých se projevují virózy/bělavé ,žluté skvrny na listech, později i na květech/. Takovéto rostliny odstraňujeme celé i s hlízou. Doporučená je i pozitivní selekce zdravých a nejlepších rostlin od kterých po označení odebíráme brut.
 

Sběr hlíz:
      Pokud je porost zdravý , s minimem houbových chorob, necháváme sklizeň podle lokality pěstování a předpovědi výhledu počasí co nejdéle, tak abychom ji zvládli za přijatelných teplotních a vlhkostních podmínek. Jsou-li rostliny již přešlé brzkými mrazíky nebo s masivním výskytem houbových chorob, sklízíme co nejdříve.
      Po vyjmutí z půdy odlomíme nebo odstřihneme stonek od hlízy, očistíme od nečistot, starou hlízu pokud není viditelně nemocná neodstraňujeme, odstraníme jen vrchní znečištěnou šupinu. Doporučuje se je namočit a umýt a ihned ošetřit kontaktním insekticidem proti třásněnkám. Potom se hlízy musí  intenzivně dosužovat nejlépe v prostorách o teplotě 20 – 30 st. s vydatným větráním.
      Zhruba po třech týdnech oddělíme staré hlízy od nové a další dva týdny ještě necháme doschnout.
 

Skladování:
      Uložené hlízy ve vzdušných bedničkách s označením odrůd skladujeme tam, kde se teplota pohybuje během zimy od 2 do 10 st. C a kde není velká vzdušná vlhkost. Stav hlíz několikrát v zimě kontrolujeme a zjevně nemocné hlízy odstraňujeme.